Žďárské vrchy
Zalesněná vrchovina úzkých hřbetů a rulových skalisek na Českomoravské vrchovině, kterou prochází rozvodí Labe a Dunaje a kde pramení Sázava a Svratka.
Žďárské vrchy, německy Saarer Bergland, jsou krajinná oblast na severozápadě Hornosvratecké vrchoviny v rámci Českomoravské vrchoviny o rozloze 485,78 km², většinou v Kraji Vysočina, menší částí v Pardubickém kraji. Je to plochá vrchovina s úzkými zalesněnými hřbety a hlubokými rozevřenými údolími v nadmořských výškách 385 až 836 m, tvořená rulami, svory a migmatity; mrazové zvětrávání ve starších čtvrtohorách rozrušilo horniny na sutě, balvanová pole a kamenná moře a odolnější hornina zůstala stát jako skaliska a skalní hradby, na některých rulových vrcholech pak zvětrávání vyhloubilo skalní mísy zvané perničky. Nejvyšším bodem je Devět skal (836 m), malé skalní město z devíti větších rulových útvarů, jehož Hlavní blok je na vrcholu upraven pro vyhlídku, rozhled však omezují vzrostlé stromy; dalšími vrcholy jsou Křovina, Křivý javor a Pasecká skála. Oblastí prochází rozvodnice Labe a Dunaje, část hlavního evropského rozvodí: pramení tu Novohradka a Sázava, které tečou do Labe, a Svratka, která teče do Dunaje, a větší rybníky leží v Milovské kotlině a v Pohledeckoskalské vrchovině. Lesy tvoří hlavně smrk, smíšený s bukem, jedlí, modřínem a borovicí, zbytky původního pralesa se zachovaly v národní přírodní rezervaci Žákova hora a podnebí je drsnější, chladné a vlhké. Jméno pochází ze žďáření, získávání pozemků vypalováním lesa. V raném středověku vedly oblastí obchodní cesty, vyšší polohy byly osídlovány od 13. století, ve 14. století se tu těžilo stříbro a železo, v 18. století se pěstoval len a vodní toky poháněly hamry a mlýny. Větší část oblasti leží v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, vyhlášené roku 1970.
Pozadí
Žďárské vrchy, německy Saarer Bergland, jsou pohoří v Česku na severozápadě Hornosvratecké vrchoviny v rámci Českomoravské vrchoviny o rozloze 485,78 km². Nejvyšším vrcholem je Devět skal s 836 m, dalšími významnými vrcholy jsou Křovina, Křivý javor, Kopeček a Pasecká skála. Pramení zde řeky Sázava a Svratka a v lesích převládá smrk, smíšený s bukem, jedlí, modřínem a borovicí.
Zdroj: anglická Wikipedie, „Žďárské vrchy“
To nejzajímavější
- Rulová skaliska na hřbetech - Devět skal, Pasecká skála a další vystupující z lesa.
- Rybníky - ty větší v Milovské kotlině a v Pohledeckoskalské vrchovině.
- Kontinentální rozvodí - povodí Labe a Dunaje rozdělená napříč nimi.
- Prameny tří řek - Novohradky, Sázavy a Svratky.
Kdy jet
Kdykoli během roku; podnebí je tu drsnější, chladné a vlhké.
Než vyrazíš
Rozhled z vrcholu Devíti skal dnes zčásti zakrývají stromy, podnebí je drsnější, chladné a vlhké a velká část oblasti je obdělávaná a osídlená, s vesnicemi, poli a rybníky mezi lesy.
V okolí
Od Devíti skal leží Svratouch asi 6 km na sever, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře asi 12 km na jihojihozápad, Nové Město na Moravě asi 12,5 km na jihojihovýchod a Žďár nad Sázavou asi 14 km na jihojihozápad, vzdušnou čarou.
Otevírací doba, ceny vstupenek i sezonní uzavírky se mění - před cestou si to ověř u zdroje: oficiální stránky.