Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn leží asi v sedmi stech metrech tam, kde se setkává Labe a Dolský potok, v úzkém údolí pod krkonošským hřebenem, a je největším horským střediskem u nás: dva propojené lyžařské areály na Medvědíně a Svatém Petru s vleky do zhruba třinácti set metrů, nejdelší sezona v českých horách a plné střediskové zázemí hotelů, restaurací a barů podél údolí. V létě tytéž lanovky slouží turistům a bikerům a hřebenové trasy začínají nahoře - pramen Labe, Pančavský vodopád, Sněžka i labské údolí jsou odtud dostupné. Všechno nad střediskem je národní park s přísnou zonací, takže cesty jsou značené a sejít z nich je zakázáno. Údolí je v obou sezonách extrémně rušné a doprava dovnitř a ven o zimních víkendech je stálou stížností střediska.

Historie

Jméno, Špindlerův mlýn, pochází od mlýna rodu Špindlerů, který byl roku 1765 přenesen mezi osady Bedřichov, Labská a Svatý Petr: místní podepsali žádost úřadům „psanou ve Špindlerově mlýně“, úřady ji považovaly za jméno nové obce, a když byly roztroušené osady sloučeny, jméno se ujalo. Zalesněná oblast nebyla osídlena až do 16. století, kdy sem přišli prospektoři a pak horníci, kteří těžili stříbrnou a železnou rudu, a horníci a dřevorubci z Alp stavěli boudy, chovali dobytek a klučili louky, které dodnes přerušují les. V 18. století patřila velká část lesů habsburskému ministrovi Fridrichu Augustovi z Harrachu-Rohrau, po němž je pojmenován Bedřichov; Harrachové zakládali boudy po celém pohoří a hrabě Jan Nepomuk František Harrach (1828-1909) vedl obcí turistickou cestu a vytvořil v Labském dole první přírodní rezervaci v Krkonoších. Poté, co zde roku 1865 pobývali čtyři cestovatelé, začali místní rozšiřovat boudy a budovat stezky, silnice z Vrchlabí z roku 1872 přivedla mnohem více návštěvníků a roku 1909 elektrický vlek na saně, jeden z prvních v Evropě, proslavil místo jako zimní středisko.

Zdroj: anglická Wikipedie, „Špindlerův Mlýn“

Čeho si všímat

• Největší lyžařský areál u nás - propojený Medvědín a Svatý Petr, do 1 300 metrů.
• Údolní středisko - hotely a restaurace navlečené podél Labe pod hřebenem.
• Letní přístup na hřeben - pramen Labe, Pančavu a Sněžku dostupné z lanovek.
• Přísnou zonaci národního parku - nad střediskem jen značené cesty.

Kdy jet

Prosinec až březen, nebo červen až září. Dva dny.

Praktické poznámky

V obou sezonách velmi nabito, s hustou dopravou dovnitř a ven o zimních víkendech a s placeným parkováním všude. Ceny jsou nejvyšší v českých horách. Sejít v parku ze značených cest je zakázáno a pokutováno.

V okolí

Pramen Labe a Pančavský vodopád jsou nad ním; Vrchlabí dole v údolí.