Vyšehrad
Hrazený pevnostní kopec nad Vltavou na jižním konci Prahy, s dvouvěžovou bazilikou, procházkou po valech a národním hřbitovem.
Ilustrace vytvořená umělou inteligencí
Vyšehrad je ta druhá hradní skála v Praze a ta, kterou většina návštěvníků vynechá. Sedí nad zákrutem Vltavy na jižním konci centra, obepnutý barokním cihlovým opevněním s travnatými hřbety, po kterých se dá obejít téměř dokola. Uvnitř hradeb je terén otevřenou parkovou plochou, ne hustým areálem: novogotická bazilika svatého Petra a Pavla se svými černými dvojitými věžemi, malá románská rotunda patřící k nejstarším stavbám ve městě a hřbitov se Slavínem, kde jsou pod zdobenými kameny pohřbeni čeští skladatelé, spisovatelé a malíři. Chodby vyříznuté uvnitř valů drží několik originálních soch sňatých z Karlova mostu.
Historie
Pověst činí z Vyšehradu první sídlo budoucí Prahy, založené knížetem Krokem na strmé skále nad Vltavou, a vypráví o vladykovi Horymírovi, který na svém koni Šemíkovi skočil z jeho hradeb do řeky. Když se Přemyslovci usadili na místě Pražského hradu, oba hrady si asi dvě století udržovaly soupeřící sféry vlivu. Vrchol Vyšehradu přišel ve druhé polovině 11. století, kdy sem Vratislav II. přenesl své sídlo a z hradiště se stal komplex paláce, kostela a kapituly, dokud se kníže Soběslav kolem roku 1140 nevrátil na Pražský hrad. Karel IV. ho později obnovil s novým opevněním, dvěma branami a královským palácem; husité ho roku 1420 vyplenili, vojska Jiřího z Poděbrad totéž roku 1448 a chátral, dokud nebyl roku 1654 přestavěn na barokní pevnost a výcvikové středisko císařské armády, později připojenou k městským hradbám. Cihlové valy, bastiony a Táborská a Leopoldova brána jsou barokní, Cihelná brána je empírový návrh z roku 1841 a ze středověku se dochovaly jen brána Špička, části románského mostu a zřícená strážnice zvaná Libušina lázeň; rotunda sv. Martina pochází z druhé poloviny 11. století a bazilika sv. Petra a Pavla byla přestavěna ve 14. století a znovu v letech 1885 a 1887 v novogotickém slohu. Vyšehrad se stal součástí města roku 1883 a jeho hřbitov skrývá hroby Dvořáka, Smetany, Karla Čapka a Alfonse Muchy.
Zdroj: anglická Wikipedie, „Vyšehrad“
Čeho si všímat
- Procházku po valech - barokní cihlové opevnění s dlouhými výhledy na řeku a město.
- Svatého Petra a Pavla - novogotickou baziliku s malovaným interiérem a černými dvojitými věžemi.
- Slavín - hroby skladatelů, spisovatelů a malířů pod sochařskými pomníky.
- Kasematy - chodby uvnitř hradeb s originálními sochami z Karlova mostu.
Kdy jet
Duben až říjen kvůli parku a procházce po valech, byť areál je otevřený a zdarma celoročně a funguje dobře i za jasného zimního odpoledne. Západ slunce ze západní hradby nad řekou je to, co sem táhne většinu Pražanů. Do kasemat se s průvodcem vchází v pevných časech a zavírají dřív než areál.
Dobré vědět
Není tu jedna dramatická budova a návštěvníci čekající druhý Pražský hrad odcházejí zklamaní. Bazilika má samostatné vstupné a její novogotický interiér lidi rozděluje. Kopec je od řeky opravdový výstup a o letních víkendech se trávníky plní piknikujícími Pražany, místo aby nabízely klid.
V okolí
Nábřeží pod skálou hostí sobotní farmářský trh a centrum je dvě stanice metrem na sever.
Otevírací doba, ceny vstupenek i sezonní uzavírky se mění - před cestou si to ověř u zdroje: oficiální stránky.