Hrad Trosky
Dvě zbořené věže na samostatných čedičových sucích nad Českým rájem, tvořící nejrozpoznatelnější siluetu severních Čech.
Ilustrace vytvořená umělou inteligencí
Trosky jsou hrad postavený na zbytcích sopky. Z nízkého hřbetu se zvedají dva čedičové suky a středověký stavitel postavil na každý z nich věž a spojil je hradbami přes sedlo mezi nimi. Věže dostaly jména, Panna pro tu štíhlejší a Baba pro tu zavalitější, a jsou zříceninami už staletí, což je přesně to, proč ten tvar funguje: žádné střechy, žádná obnova, jen dva pahýly zdiva na dvou pahýlech skály. Z přístupné věže běží výhled přes pískovcový kraj Českého ráje, mozaiku polí a vesnic, a za jasných dnů na krkonošský hřeben na obzoru.
Historie
Trosky, jejichž jméno znamená „zříceniny“, založil Čeněk z Vartenberka ve druhé polovině 14. století, dříve, než pochází první písemná zmínka z roku 1396: na každém ze dvou čedičových suků věž, nižší dvoupatrová Baba a vyšší čtyřboká Panna, mezi nimi obytné budovy a tři okruhy hradeb. Finanční potíže na počátku 90. let 14. století přiměly Čeňka předat hrad králi Václavu IV., od něhož ho získal Ota III. z Bergova, a podle pověsti tu Ota IV. ukryl poklad ukradený z kláštera v Opatovicích za balvan, se kterým nikdo nedokázal pohnout. Za husitských válek byl hrad katolickou pevností a nikdy nebyl zcela dobyt; roku 1428, krátce poté, co vyhořel, ho oblehl táborský hejtman Jan Královec a od roku 1438 ho užíval loupeživý rytíř Kryštof Šov z Helfenburka, dokud ho roku 1444 neporazila města Hornolužického šestiměstí. Roku 1455 byl prodán Janu Zajícovi z Hazmburka a připojen ke kosteckému panství; když se Zajíc postavil proti králi Jiřímu z Poděbrad, oblehla roku 1469 královská vojska Trosky a posádka se po 28. srpnu vzdala, Zajíc však dostal milost a jeho rod hrad držel až do roku 1497. K pozdějším majitelům patřili Šelmberkové, Bibrštejnové a Lobkovicové a ve druhé polovině 16. století už nebyl šlechtickým sídlem.
Zdroj: anglická Wikipedie, „Trosky Castle“
To nejzajímavější
- Dvě věže - Pannu a Babu, každou postavenou na vlastním čedičovém suku.
- Vyhlídku ve věži - plošinu dostupnou po schodech a žebřících uvnitř jedné z věží.
- Spojovací hradby - zbořenou hradbu a nádvoří napnuté přes sedlo mezi skalami.
- Panorama Českého ráje - pískovcové hřbety, pole a vzdálené hory z vrcholu.
Kdy jet
Duben až říjen, kdy jsou věže otevřené a vnitřní schody a žebříky v provozu; v zimě se areál zavírá. Jasné podzimní dny dávají nejdelší výhledy a řídnou davy. Víkendy v červenci a srpnu jsou plné rodin a na posledním úseku žebříku se dá stát ve frontě v obou směrech.
Praktické poznámky
Přístup je vytrvalý dvacetiminutový výstup z parkoviště a poslední úsek uvnitř věže je strmý kovový žebřík, který nesedne každému. Samotné zříceniny jsou malé, takže lákadlem je tvar a výhled, ne že by se dalo něco prozkoumávat. Za špatné viditelnosti není důvod nahoru vůbec chodit.
V okolí
Hrubá Skála a Prachovské skály jsou kousek autem a Turnov je zdejší základnou.
Otevírací doba, ceny vstupenek i sezonní uzavírky se mění - před cestou si to ověř u zdroje: oficiální stránky.