Strahovský klášter

Strahov byl založen v roce 1143 a premonstráti jsou tam znovu, což z něj dělá jeden z nejstarších domů řádu kdekoli. Jeho sláva stojí na dvou místnostech. Teologický sál ze sedmdesátých let sedmnáctého století je valeně klenutý se štukovými rámy kolem stropních maleb, obložený teologickými svazky a osazený astronomickými glóby; Filozofický sál z osmdesátých let osmnáctého století je vyšší, s ořechovými regály až ke stropu a s galerií, a jeho klenba nese fresku Franze Antona Maulbertsche s Duchovním vývojem lidstva, namalovanou za šest měsíců. Mezi nimi běží chodba se skříněmi, v nichž je klášterní sbírka kuriozit - mušle, minerály, sušení mořští tvorové, narvalí kel, dva vysušení žraloci - shromážděná v osmnáctém století. Je tu obrazárna, raně gotický kostel silně přestavěný do baroka a pivovar. Terasa venku dává jeden z nejlepších výhledů na město.

Historie

Po pouti do Svaté země roku 1138 se olomoucký biskup Jindřich Zdík rozhodl založit v Praze dům řeholních kanovníků a po prvním pokusu roku 1140 přišli premonstráti ze Steinfeldu v Porýní; opatství založili roku 1143 Zdík, pražský biskup Jan a kníže Vladislav II. Mniši stavěli nejprve ze dřeva kolem románské baziliky, pak z kamene a klášter byl obnoven po velkém požáru roku 1258. Pražané jej roku 1420 vyplenili a spálili knihy i vybavení a téměř zanikal, dokud jej roku 1586 nepřevzal opat Jan Lohelius z Teplé, který obnovil kostel, opatské budovy, dormitář a refektář, takže roku 1594 zde opět žilo společenství dvanácti řeholníků. Jeho nástupce Kašpar Questenberg přistavěl dolní ambity, prelaturu, špitál sv. Alžběty a pivovar a roku 1627 přenesl z Magdeburku do opatského kostela ostatky sv. Norberta, zakladatele řádu. Švédská vojska na konci třicetileté války vyplenila kostel i knihovnu a následovaly opravy. Opat Jeroným Hirnheim postavil knihovnu Teologického sálu, dokončenou roku 1679, kostel a klášter byly znovu přestavěny po ostřelování Prahy roku 1742 a opat Václav Mayer, opatem od roku 1779, postavil novou klasicistní knihovnu, dnes Filozofický sál, poslední velkou stavbu na Strahově; knihovna má přes 200 000 svazků a její stropy nesou fresky Siarda Noseckého a Antona Maulbertsche.

Zdroj: anglická Wikipedie, „Strahov Monastery“

Čeho si všímat

• Filozofický sál - ořechové regály až ke klenbě pod Maulbertschovou freskou.
• Teologický sál - valeně klenutý, štukovaný, s astronomickými glóby.
• Kabinet kuriozit - mušle, minerály, narvalí kel a vysušené žraloky.
• Výhled z terasy - na celou Prahu shora nad Malou Stranou.

Kdy jet

Celoročně. Půl dne.

Dobré vědět

Knihovní sály se prohlížejí jen ze dveří - dovnitř se vejít nedá, což zklame lidi, kteří čekali opak. Fotografování je za příplatek. Je tu nabito a fronta se posouvá pomalu.

V okolí

Pražský hrad je kousek pěšky na východ; Petřín na jihu.