Rudolfinum

Rudolfinum postavili mezi lety 1876 a 1884 Josef Zítek a Josef Schulz, architekti Národního divadla, jako dům pro hudbu a umění a jeho Dvořákova síň je jedním ze starších účelově stavěných koncertních sálů v Evropě, které jsou dosud nepřetržitě v provozu, s dobře hodnocenou akustikou a varhanami z roku 1884. Antonín Dvořák tu v roce 1896 dirigoval zahajovací koncert České filharmonie a orchestr tu od té doby sídlí; sál využívá i Pražské jaro. Mezi lety 1919 a 1939 sloužila budova jako sídlo československého parlamentu a po válce byla vrácena hudbě. Galerie Rudolfinum v části domu ukazuje současné umění. Terasa nad řekou hledí přes vodu na Pražský hrad. Sochy skladatelů na balustrádě byly za okupace odstraněny a nahrazeny, což je příběh, který budova vypráví.

Co doopravdy uvidíš

• Dvořákovu síň - mezi staršími účelově stavěnými koncertními sály dosud v provozu.
• Českou filharmonii - sídlící tu od chvíle, kdy Dvořák v roce 1896 dirigoval první koncert.
• Parlament na dvacet let - využití budovy mezi lety 1919 a 1939.
• Galerii současného umění - Galerii Rudolfinum v části domu.

Kdy jet

Celoročně, v koncertní sezoně. Večer.

Upřímná očekávání

Sál se pořádně vidí s lístkem na koncert; prohlídky jsou příležitostné. Představení Pražského jara jsou vyprodaná měsíce dopředu. Galerie je samostatná vstupenka a mezi výstavami zavírá.

V okolí

Židovské město je za ním; Karlův most kousek pěšky proti proudu.