Pražská Loreta

Pražská Loreta či krátce Loreta je loretánská kaple a přeneseně i celý soubor barokních staveb na východní straně Loretánského náměstí na Hradčanech, poutní místo, které od počátku spravují kapucíni ze sousedního kláštera při kostele Panny Marie Andělské, s nímž ji spojuje krytá chodba. V jejím středu stojí Svatá chýše, kopie domku v Nazaretu, v němž podle legendy žila Panna Maria a který andělé přenesli přes moře do italského Loreta; stavba začala v roce 1626 podle návrhu italského architekta Giovanniho Orsiho, financovala ji hraběnka Benigna Kateřina z Lobkovic (1594-1653) a kaple byla vysvěcena 25. března 1631. Její fasádu zdobí kamenná plastická výzdoba ve dvou etážích se sochami starozákonních proroků a výjevy z legendy a uvnitř je na hlavním oltáři poutní soška Loretánské černé madony. Počátkem 18. století, podle jiného zdroje o padesát let později, byla Svatá chýše obestavěna ambity s obrazy svatých patronů proti nemocem a utrpení, k nimž po roce 1740 přibylo horní patro; jihozápadní kaple Panny Marie Bolestné v nich uchovává barokní španělskou sochu ukřižované svaté Starosty, které podle legendy narostl plnovous na protest proti připravovanému sňatku s pohanským králem. Barokní průčelí do náměstí, na jehož stavbě se podílel Kryštof Dientzenhofer a které dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer na počátku 18. století, nese hodinovou věž, a Kilián Ignác navrhl i chronologicky poslední stavbu areálu, kostel Narození Páně s freskami Václava Vavřince Reinera. Ve věži je největší historická chrámová zvonohra v Evropě, třicet zvonů ulitých v Amsterdamu, kterou v roce 1694 sestrojil hodinář Petr Neumann a která se poprvé rozezněla 15. srpna 1695; hrajících zvonů je jen 27 a vždy od 8 do 18 hodin v každou celou hodinu zahrají mariánskou píseň Maria, Maria, nad slunce jasnější. Klenotnice v prvním patře ambitu, po Svatovítském pokladu druhá nejcennější chrámová klenotnice v České republice, vystavuje monstrance, kalichy a relikviáře, mezi nimi Pražské slunce vytvořené podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu.

Pozadí

Loreta je poutní místo na Hradčanech v Praze; tvoří ji Svatá chýše, kostel Narození Páně, ambit a věž s hodinami, proslulá zvonohrou. Stavba začala v roce 1626 podle návrhu italského architekta Giovanniho Orsiho a financovala ji Kateřina Benigna z rodu Lobkoviců; Svatá chýše byla požehnána 25. března 1631. O padesát let později ji obklopily ambity, k nimž po roce 1740 přibylo horní patro, a barokní průčelí od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů pochází z počátku 18. století. Zvonohra ze třiceti zvonů, kterou v roce 1694 sestrojil hodinář Petr Neumann, zní od 15. srpna 1695.

Zdroj: anglická Wikipedie, „Loreta (Prague)“

Čeho si všímat

• Svatou chýši - kopii nazaretského domku uprostřed nádvoří, s kamennými sochami proroků a výjevy z legendy.
• Zvonohru - třicet zvonů, z nichž hraje 27, s mariánskou písní v každou celou hodinu od 8 do 18 hodin.
• Pražské slunce - zlatou monstranci podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu v klenotnici.
• Vousatou světici - barokní španělskou sochu ukřižované svaté Starosty v kapli Panny Marie Bolestné.

Kdy jet

Celoročně; zvonohra hraje v každou celou hodinu od 8 do 18 hodin.

Dobré vědět

Hrajících zvonů je jen 27 z třiceti; tři nejmenší zvonky jsou jen na ozdobu. Loretu dodnes spravují kapucíni ze sousedního kláštera, s nímž ji spojuje krytá chodba.

V okolí

Strahovský klášter je asi 400 m na jih-jihozápad, Pražský hrad asi 600 m na východ, Petřínská rozhledna asi 700 m na jih-jihovýchod, Karlův most asi 1,5 km na východ-jihovýchod a Staroměstské náměstí asi 2,1 km na východ, vzdušnou čarou.