Observatoř Ondřejov
Hlavní astronomická observatoř země v lesích jihovýchodně od Prahy, postavená kolem dvoumetrového dalekohledu, který každou jasnou noc pořád bádá.
Ilustrace vytvořená umělou inteligencí
Observatoř sedí na zalesněném hřbetu nad obcí Ondřejov, dost daleko od Prahy, aby byla obloha použitelná. Jejím hlavním přístrojem je dvoumetrový dalekohled, největší v zemi, v kupoli, která ze silnice vyčnívá nad stromy. Na místě jsou také sluneční dalekohledy, meteorické kamery a rádiové antény a začalo to jako soukromá hvězdárna, kterou postavil průmyslník Josef Jan Frič, než ve dvacátých letech přešla na stát. Prohlídky s průvodcem v teplých měsících jdou dovnitř do kupole, aby bylo vidět, jak se stroj pohybuje, vysvětlují, co se spektrografem se světlem děje, a zabírají i starší budovy na hřbetu.
Historie
Hvězdárnu postavil roku 1898 amatérský astronom a podnikatel Josef Jan Frič jako soukromou observatoř ve výšce 500 metrů, daleko od pražského vzduchu a světel, a 28. října 1928 ji daroval státu. Až do roku 1953 ji spravovala Univerzita Karlova, pak vznikla Československá akademie věd a převzala ji do svého Astronomického ústavu. Roku 1967 tu byl instalován dalekohled o průměru 2 metry, tehdy 7. největší na světě a dnes největší v zemi. Bylo tu objeveno přes 700 planetek, z nichž 23 jsou za léta 1997-2008 připsány přímo observatoři, a planetka 7204 Ondřejov, kterou roku 1995 objevil Petr Pravec, nese jméno obce.
Zdroj: anglická Wikipedie, „Ondřejov Observatory“
To nejzajímavější
- Dvoumetrový dalekohled - největší v zemi, stále zadaný výzkumným časem.
- Kupole - pohon otáčející konstrukcí velikosti domu po její dráze.
- Sluneční dalekohledy - menší přístroje mířené na Slunce místo na noční oblohu.
- Fričovy budovy - původní soukromá hvězdárna, kterou to místo začalo.
Kdy jet
Prohlídky jedou hlavně v teplejší polovině roku a v ohlášené dny otevřených dveří, obvykle česky s občasnou angličtinou, a míst je tak málo, že na rezervaci záleží. Dny otevřených dveří někdy přidávají večerní pozorování na menších přístrojích, dovolí-li počasí. Ve všední dny je klidněji. V hluboké zimě není v nabídce nic.
Než vyrazíš
Je to pracovní ústav, ne návštěvnická atrakce: žádná výstavní hala, žádná kavárna, omezené toalety a prohlídka silně závislá na tom, jakého průvodce dostaneš. Na velký dalekohled se díváš, ne skrz něj, protože výzkumný čas mají zadaný astronomové. Bez auta je to autobus z Prahy plus dvacet minut pěšky do kopce a poslední autobusy zpět jedou brzy.
V okolí
Zalesněné zákruty údolí Sázavy jižně od obce.
Otevírací doba, ceny vstupenek i sezonní uzavírky se mění - před cestou si to ověř u zdroje: oficiální stránky.