Mikulov

Mikulov leží tam, kde pálavský vápencový hřbet klesá k hranici, a jeho rozvržení sleduje skálu: zámek na nejvyšším bodě, svažité náměstí pastelových podloubím lemovaných domů pod ním a druhý kopec naproti nesoucí řadu bílých kaplí až k poutnímu kostelu na vrcholu. Mezi nimi leží bývalá židovská čtvrť, kdysi jedna z nejvýznamnějších na Moravě, z níž se dochovala synagoga polského typu a velký terasovitý hřbitov spolu s řadou nízkých domů v Husově ulici. Zámek drží vinařské muzeum s obrovským sudem ze sedmnáctého století ve sklepení a vinice začínají hned za městem.

Historie

Jméno pochází od Mikula, zkrácené podoby jména Mikuláš, a v raných dobách převládalo německé jméno Nikolsburg; jméno Mikulov se používá od 19. století. Listina z roku 1173, která město jmenuje, je falzum ze 14. století a první věrohodná zmínka pochází z roku 1249, kdy přemyslovský markrabě Přemysl Otakar II. udělil hrad a okolní zemi rakouskému šlechtici Jindřichovi I. z Lichtenštejna; Mikulov získal trhová práva roku 1279. Lichtenštejnové ho drželi do roku 1560, roku 1572 ho císař Maxmilián II. udělil svému vyslanci u španělského dvora Adamovi z Ditrichštejna a od roku 1575 zůstal Ditrichštejnům a jejich nástupcům Mensdorff-Pouilly. Následovala renesanční přestavba a za kardinála Františka z Ditrichštejna se město stalo na čas jedním z nejvýznamnějších na Moravě; kardinál na zámku roku 1621 podepsal s Gáborem Bethlenem Mikulovský mír a pozval piaristy, kteří založili kolej. Po požáru, který roku 1719 poškodil zámek, ho Ditrichštejnové přestavěli do dnešní podoby a po prusko-rakouské válce se tu začalo jednat o míru, který vedl k pražskému míru roku 1866. Židovské osídlení začalo roku 1421, kdy se tu pod ochranou Lichtenštejnů usadili Židé vyhnaní z Vídně a Dolních Rakous, a v první polovině 16. století se Mikulov stal sídlem moravského zemského rabína; od 16. do 19. století byl kulturním centrem moravského židovstva.

Zdroj: anglická Wikipedie, „Mikulov“

Čeho si všímat

• Zámecká skála - bílý zámek stojící na vápencovém výchozu nad náměstím.
• Kaplová cesta na Svatý kopeček - zastavení stoupající holým vápencovým kopcem k poutnímu kostelu.
• Synagoga a hřbitov - obnovená synagoga a terasovité pohřebiště na svahu.
• Obří vinný sud - sedmnáctého století káď uchovávaná v zámeckém sklepení.

Kdy jet

Květen až říjen, přičemž září a začátek října jsou nejlepší, pokud chceš mít vinice v práci a sklepy otevřené. Letní víkendy plní náměstí i zámecké prohlídky. Cesta na Svatý kopeček vede po odkrytém vápenci bez stínu, takže brzy ráno nebo večer je v červenci a srpnu mnohem snesitelnější.

Praktické poznámky

Město je malé a projde se za dvě hodiny, takže důvodem k pobytu je víno a kopce spíš než památky. Zámecké interiéry se zvládají s průvodcem a většinou česky. Cesta na Svatý kopeček je strmá, sypká pod nohama a horká. Ceny ubytování během zářijových vinobraní ostře stoupají.

V okolí

Pálava a její přehrada jsou hned za rohem a Lednice půl hodiny na východ.