Dolní Věstonice

Svahy pod Pálavou nesly řadu gravettienských sídlišť lovců mamutů, zkoumaných od dvacátých let Karlem Absolonem a od té doby dalšími, a nálezy je řadí mezi nejvýznamnější mladopaleolitická naleziště na světě. V roce 1925 vydal výzkum Věstonickou venuši, sošku ženy vysokou asi jedenáct centimetrů modelovanou z hlíny smíšené s popelem a vypálenou při nízké teplotě zhruba před dvaceti devíti tisíci lety - nejstarší známý vypálený keramický předmět jakéhokoli druhu, o nějakých patnáct tisíc let starší než keramické nádoby. Spolu s ní se našly tisíce vypálených hliněných úlomků, což naznačuje záměrné vypalování jako praxi, ne náhodu. Byly tu i pohřby, mezi nimi trojhrob tří mladých lidí, a doklady otisků textilu, které posunuly známé datum tkalcovství. Muzeum na místě to pokrývá; sama venuše je v Brně a ukazuje se zřídka.

Co doopravdy uvidíš

• Nejstarší vypálená keramika - Věstonická venuše, stará asi 29 000 let.
• Sídliště lovců mamutů - gravettienské tábory zkoumané od dvacátých let.
• Doklady tkalcovství - otisky textilu, které předatovaly řemeslo.
• Muzeum na místě - nálezy a dějiny výzkumu, pod Pálavou.

Kdy jet

Duben až říjen. Půl dne.

Upřímná očekávání

Sama venuše je v Moravském zemském muzeu v Brně a z konzervačních důvodů se vystavuje jen zřídka - tady je replika. Muzeum na místě je malé. Výzkumné plochy nejsou volně přístupný terén.

V okolí

Pálava a Mikulov leží na jihu; Novomlýnské nádrže pod svahem.