České velikonoční řemeslo

České Velikonoce jsou spíš řemeslnou než kostelní sezonou. Vrbové proutky řezané, když stoupá míza, se pletou do pomlázky, z osmi pramenů i více, dokončené stuhami. Kraslice se zdobí půltuctem technik, které se liší podle kraje: horký vosk kreslený hlavičkou špendlíku a pak barvení, barva vyškrabávaná čepelí, sláma lepená do geometrických pásů, jemný drátek omotávaný kolem skořápky, cibulové slupky vařené pro strakatou hněď. Na Květnou neděli se světí svazky kočiček a nosí domů. Trhy zaplňují náměstí čtrnáct dní předtím vrbou, vajíčky, medovými perníky a pečenými beránky.

Co doopravdy uvidíš

• Pletení pomlázky - čerstvé vrbové proutky spletené v žílu a svázané stuhami.
• Kraslice - vajíčka zdobená voskem, vyškrabáváním, slámovou výplní nebo omotáváním drátkem.
• Svěcené kočičky - svazky jehněd nesené domů z bohoslužeb na Květnou neděli.
• Trhové stoly - medové perníky, pečení beránci, stuhy a košíky na hlavních náměstích.

Kdy jet

Trhy se otevírají asi dva týdny před Velikonocemi a do pár dnů po nich se sklidí, a datum se každý rok posouvá, takže si to ověř. Velikonoční pondělí dopoledne je doba, kdy se koná koleda po domech a v ulicích je od rána rušno. Moravské vesnické dílny předvádějí zdobení vajec po celý půst, obvykle po domluvě.

Upřímná očekávání

Hodně z toho, co leží na trhových stolech, je dovezené, strojově potištěné nebo plastové; opravdu ručně kreslené vajíčko stojí několikanásobek a musíš se po něm ptát. Praha si za totéž zboží účtuje turistické ceny, které jsou v Brně nebo Olomouci nižší. Pondělní zvyk s pomlázkou působí na cizince zvláštně a v některých vesnicích má do poledne opilecký nádech.

V okolí

Velikonoční trhy zabírají stejná náměstí, na kterých stojí ty vánoční.