Kapucínská hrobka v Brně

Kapucínská hrobka v Brně je pohřebiště hlavně pro kapucínské bratry pod kapucínským kostelem Nalezení svatého Kříže na Kapucínském náměstí v historickém centru Brna. Bratři a dobrodinci řádu se sem pohřbívali v letech 1656–1784: po dostavbě kláštera v roce 1656 sem kapucíni přenesli ostatky svých bratří z krypty prvního kláštera za hradbami, v roce 1726 hrobku rozšířil stavitel Mořic Grimm a pohřbívání skončilo roku 1784, kdy je císař Josef II. kvůli nebezpečí epidemií ve městech zakázal. Složení půdy a důmyslný systém větracích otvorů vedly k přirozené mumifikaci některých těl. Pohřbeno tu bylo asi dvě stě lidí, z toho kolem sto padesáti kapucínů. Kvůli slibu chudoby považovali bratři rakve za přepych: každého položili v řeholním rouchu na holou zem s kameny či cihlami pod hlavou a do rukou mu dali drobné vydání Řehole svatého Františka a jeho Závěti. Dobrodinci spočinuli v dubových nebo borových rakvích, z nichž mnohé dodnes nesou původní barokní olejomalby a latinské štítky, a nejznámější z nich, František baron Trenck, velitel pandurů, leží od roku 1872 v monumentální cínové rakvi. U vchodu spočívá tělo a ostatky svaté Klemenciány, urozené Římanky z antiky. Veřejnosti byla hrobka přístupná už v 19. století; od obnovy po roce 1990 k ní vede úzká ulička vedle kostela na malý dvorek s kašnou od Otmara Olivy a zemřelé bratry od živých odděluje prosklená stěna. Mumie jsou turistickou atrakcí a slouží i vědeckému výzkumu a hrobka je přístupná celoročně.

Pozadí

Kapucínská hrobka v Brně je pohřebiště hlavně pro kapucínské bratry, zřízené kolem poloviny 17. století ve sklepení kapucínského kláštera v historickém centru Brna. Díky složení půdy a způsobu větrání se těla zde pohřbených proměnila v mumie. Bratři vázaní slibem chudoby považovali rakve za přepych. U vchodu spočívá tělo a ostatky svaté Klemenciány, urozené Římanky z antiky. Mumie dnes přitahují turisty a slouží i vědeckému výzkumu.

Zdroj: anglická Wikipedie, „Capuchin Crypt in Brno“

Co tu najdeš

• Přirozeně vysušená těla - mniši uložení tak, jak je řád pohřbíval.
• Malované rakve - dubové a borové rakve dobrodinců s původními barokními malbami.
• Baron Trenck - velitel pandurů, od roku 1872 v monumentální cínové rakvi.
• Svatá Klemenciána - tělo a ostatky urozené Římanky z antiky u vchodu.

Kdy jet

Celoročně; hrobka je veřejnosti přístupná po celý rok.

Dobré vědět

Jsou to skutečné lidské ostatky: bratři leží na holé zemi za prosklenou stěnou, tak jak je jejich řád pohřbíval, vedle malovaných rakví dobrodinců.

V okolí

Hlavní nádraží je asi 200 m (660 stop) na východojihovýchod, Zelný trh asi 200 m (660 stop) na severoseverozápad, katedrála svatého Petra a Pavla na Petrově asi 200 m (660 stop) na západojihozápad a hrad Špilberk asi 900 m (3000 stop) na západoseverozápad, vzdušnou čarou.